HOST, expert
Plýtvání potravinami je celosvětově obrovský problém. Zatímco na jedné straně zeměkoule lidé hladoví, v “západním” světě jídlo vyhazujeme. Průzkumy hovoří o tom, že v propadlišti dějin skončí každoročně asi třetina potravin, což dělá odhadem 1,3 miliardy tun jídla. Ufff...
Rad a tipů, jak plýtvání předcházet, existuje nespočet, tím vás dnes nechceme zatěžovat. Radši se pojďme věnovat tomu, jak v kuchyni kouzlit se zbytky, přebytky a výhodnými nákupy, se kterými si najednou třeba nevíme rady.
Fermentace hýbe světem a dělá dobře bříšku
Kvašené potraviny jsou hitem posledních let. Na tomto trendu stojí rozmach kimchi v Evropě, oblíbenost kombuchy i domácí fermentování zeleniny. To znaly už naše babičky. V dobách, kdy nebylo možné si dát v zimě jinou než lokální zeleninu, byly odkázané na pořádně ušlapané kvašené zelí plné céčka i prospěšných bakterií. S rozvojem gastronomických možností jsme staré dobré postupy odsunuli na vedlejší kolej, abychom se k nim po letech zase pokorně vrátili. Není totiž nic lepšího, co byste pro svou imunitu mohli udělat, než že si dáte každý den malou misku fermentovaného jídla. A dobrou zprávou je, že naložit si doma zeleninu zvládnete, i když si netykáte se sporákem.
Recept na fermentovanou zeleninu
Použít můžete jakoukoliv křupavou zeleninu, klidně zbytky z přípravy salátu. Hodí se zelí, květák, brokolice, paprika, cibule, mrkev, červená řepa, ředkvičky… Opravdu cokoliv, na co si vzpomenete, snad jen s výjimkou rajčat..
Zeleninu stačí umýt, nakrájet na tenké proužky (nebo nahrubo nastrouhat), v míse pořádně pomačkat, aby pustila šťávu (to umí nádherně zelí nebo cibule) a doslova namačkat do sklenice na fermentování do výšky max. 5 cm pod okraj. Na závěr zalijte solným roztokem (litr převařené vody smíchejte s 20 g soli) asi 2 cm pod okraj, zatěžte tak, aby ani kousek zeleniny nemohl vyplavat na povrch, uzavřete a nechte pár dní kvasit na kuchyňské lince. Důležité je mít pootevřené nebo perforované víčko, aby ze sklenice mohl odcházet vzduch, první dny totiž probíhá bouřlivé kvašení a není výjimkou, že šťáva ze sklenice vytéká. Až tato fáze skončí, můžete sklenici přestěhovat do lednice a obsah postupně ujídat.
Konec povadlým salátům
Hlávku salátu dokáže sníst na posezení málokdo, jenže zbytek už druhý den stojí za starou belu. Než ho vyhodíte, zkuste ho uskladnit. Stačí namočit papírový nebo látkový ubrousek, salát do něj zabalit a vložit do sáčku (lepší než ty jednorázové jsou znovupoužitelné silikonové, které můžete dát do lednice, trouby i myčky). Takhle zabalený vydrží i několik dní a tento způsob můžete praktikovat i na jinou zeleninu.
Pozor: zeleninu nikdy neskladujte zalitou vodou, jak se někdy doporučuje na internetu. Ve vodě se vylouhují některé vitamíny a vy se tak o ně zbytečně ochudíte.
Využijte tvořítko na led na maximum
Ten, kdo vynalezl formu na led, možná nepočítal s tím, že ho budeme v budoucnu využívat i jinak, než k pouhému mražení vody. Ale tahle věcička má nekonečně způsobů využití. Tak třeba:
-
Až někde uvidíte citróny za výhodnou cenu, klidně jich kupte kilo nebo dvě, doma z nich vymačkejte šťávu a dejte do ledových tvořítek. Pak stačí vždy jednu kostičku vyndat, zalít ve sklenici vodou a osvěžující nápoj je na světě. Stejně můžete zamrazit i domácí ovocné sirupy.
-
Zbyly vám borůvky, maliny nebo jahody? Naskládejte je do tvořítek na led, zalijte čistou vodou a dejte zamrazit. Když hodíte kostičku do sklenice s vodou (nebo klidně i šumivým vínem), vytvoříte si pastvu pro chuťové pohárky i oči. Pro ještě větší efekt můžete přidat i jedlé kvítí jako jsou sedmikrásky, fialky, lichořeřišnice, levandule…
-
Italská kuchyně se neobejde bez bazalky. Jenže tu, když si v květináči koupíte, moc dlouho nevydrží. Hned za čerstva ji nasekejte, napěchujte do tvořítek na led a zalijte olivovým olejem. Až budete vařit omáčku na těstoviny, budete mít “čerstvou” bylinku po ruce.
Zdroj dat: Akademie věd ČR
